Jak vybrat ten pravý?



Řekněme si v prvé řadě k čemu se využívají a jaké je jejich základní rozdělení. Data video projektory se využívají pro velkoplošné zobrazování počítačového nebo video signálu. Nejsou tedy zdrojem signálu, musí být vždy připojeny na nějaké zařízení jako např. PC, Macintosh, notebook, videorekordér, satelit, DVD, digitální fotoaparát, kameru apod.

Nejdůležitějšími parametry, které určují cenu přístroje, jsou následující:

Fyzické rozlišení přístroje

se vztahuje především k počítačovému signálu. Jde o obsah plochy, kterou dokáže projektor znázornit. Čím vyšší rozlišení, tím více plochy projektor znázorní a tím je také přístroj dražší. V současnosti existují 3 základní druhy rozlišení. Jedná se o SVGA, XGA a SXGA. Mluvíme o obsahu, který se matematicky vypočítává S = a x b. Každé rozlišení má danou hodnotu. Např. pro SVGA strana a=800 bodů x strana b=600 bodů. Plochu kterou dokáže projektor s tímto rozlišením zobrazit je tedy 480 000 bodů. Vyšší rozlišení XGA a=1024 bodů x b=768 bodů. Plocha, kterou znázorní tento projektor je 786 432 bodů. Hodnoty pro strany a,b jsou dané a člověk je musí znát. Pro znázornění uveďme příklad. Vezměme si 1 stránku textu napsanou v editoru Word. Tuto stránku bychom rádi předvedli na školení 20 lidem. Pomocí notebooku a data video projektoru vytvořím na plátně obraz o úhlopříčce 2 m. Když použiji fyzické rozližení SVGA, na plátně se mi znázorní polovina strany. Další text se objeví až po listování na počítači. Při použití vyššího rozlišení XGA se nám znázorní celá strana a nemusím tak listovat. Zkrátka na promítané ploše se mi zobrazí více informací. SVGA a XGA je nejrozšířenějším rozlišením. Nejpoužívanějším rozlišením je nyní WXGA - 1280x800 bodů.

Jas ( světelný tok )

je další nejaktivnější položkou podílející se u data video projektorů na ceně. Jas nebo také výkon projektoru je v podstatě množství světla, které vychází z optické soustavy projektoru a dopadá na projekční plochu. Čím vyšší hodnota jasu, tím bude obraz lépe vidět. Světelný tok jako fyzikální veličina se měří v lumenech (lm). Jde o prosté světlo vycházející z jednoho zdroje všesměrným úhlem, dopadající na určitou plochu, kde je ještě ovlivňováno parazitním osvětlením ( měřeno v luxech ). Čím je hodnota jasu vyšší a naopak hodnota okolního osvětlení nižší, promítaný obraz je lépe viditelný. U projektorů se na lumeny pohlíží trochu jinak. Světelný tok se zde měří v tzv. ANSI lumenech. Jde taktéž o množství světla vycházející z jednoho zdroje, ale kromě toho je tento jas podroben ještě jednomu výpočtu. Promítaný obraz je rozdělen na 9 shodných částí a množství dopadajícího světla se změří v každé části zvlášť. Nejnižší a nejvyšší hodnota se potom neuvažují a ze zbylých sedmi sektorů se aritmetickým průměrem vypočítá hodnota světelného toku jednotlivého data video projektoru, měřeného v ANSI lm. A proč zrovna ANSI? ANSI je zkratka americké společnosti, která výše zmíněný pokus provedla. Vysvětlení, proč se tak děje, je velmi jednoduché. Kromě výkonu projektoru je také velice důležitou vlastností homogenita. Tedy rozvržení dopadajícího světla. Projektory s dobrou homogenitou ( >90% ) mají rozvržení světla velmi vyrovnané, tzn. nepřesvětlený střed obrazu a naopak málo viditelné kraje.

Hmotnost

se poslední dobou také stává určujícím faktorem pro výběr a následně i cenu data video projektorů. Před třemi čtyřmi lety se za mobilní považovaly přístroje, jejichž hmotnost byla kolem 7 kg. Dnes máme projektory, jejichž hmotnost nyní udáváme v gramech (900g)! V podstatě jde o pohodlí. Nosit celý den na ramenech 7 kg nebo 1 kg je velký rozdíl. Navíc to má i své důvody prestižní, kdy "kapesní" projektor vzbudí zajisté vyšší dojem profesionality. Popravdě nejdůležitější je vždy myšlenka a dobře připravená prezentace. Pro tuto položku platí nepřímá úměra. Čím menší hmotnost, tím vyšší cena. Samozřejmě při podobné konfiguraci jednotlivých přístrojů.

Uživatelské funkce

jsou pro výběr také důležité. Neměly by to být až tak zásadní parametry jako jsou rozližení či jas, ale svou roli při výběru také bezesporu sehrávají. Jedná se o funkce, které jsou implantovány v projektoru a uživateli pomáhají dovést technickou část své multimediální prezentace k dokonalosti Např. korekce keystone umožní uživateli zkorigovat zkreslení, které vznikne při naklonění projektoru v horizontální rovině. V našem případě tok světla z projektoru, který má obdélníkový tvar, se při naklonění změní v lichoběžník. Pomocí korekce lichoběžníkového zkreslení ( keystone ), dokážete lichoběžník zkorigovat opět do klasického obdélníku. Další nejčastější funkcí, kterou můžete nalézt u projektorů, je digitální ZOOM, též digitální výřez obrazu. Sám název již napovídá. Pomocí této funkce si uživatel vybere část objektu, na kterou chce nyní zaměřit svou pozornost. Na promítací ploše se tak objeví pouze námi zvolená část a té se pak věnujeme, aniž bychom odváděli pozornost k něčemu jinému. Těchto uživatelských funkcí může být relativně mnoho, ale neměly by nijak výrazně ovlivňovat cenu.

Značka

není ve světě prezentační techniky tak určující jako např. u automobilů. Je to dáno pohledem lidí. Kolik lidí má automobil a kolik projektor. Ve světě prezentačních technologií však také existují Mercedesy nebo Ferrari a naopak méně kvalitní značky. Za kvalitní značku lze pokládat tu, která se věnuje výhradně vývoji a výrobě projektorů. Může se tak soustředit na jeden fragment trhu a tomu dát vše včetně veškerých investic. Jednou z největšíchí světových firem je InFocus Corporatin, Ltd., sdružující značky InFocus, ASK a Proxima. O této společnosti jsme se již zmínili. Mezi další kvalitní značky pak patří např. OPTOMA. Celkem je asi 30 značek, některé projektory vůbec nevyrábějí, ale pouze kupují hotové modely, na které potom přidávají své logo ( Kodak, Boxlight ).

Technologie zobrazení

velký vliv na cenu přístroje nemá, i když prvotní názor společností, vyvíjející novou technologii byl jiný. Ve světě se nyní vyskytují 4 druhy technologií zobrazení, používaných data video projektory. Jsou to DLP, LCD, LCD pSi a CRT. V současnosti nejpoužívanější je nejnovější technologie DLP a LCD pSi. DLP technologie od společnosti Texas Instruments, která má na ní patent, umožnila dnešním projektorům dosahovat takových malých hmotností. Prakticky většina ultramobilních projektorů má v sobě DMD čip, využívající technologii DLP. Jedná se o čip, na kterém je soustava mikrozrcátek, které svou reflexní technologií vytvářejí obraz. Tato technologie umožňuje dosáhnout i vyšších kontrastů. Vhodnější jsou pro projekci z PC nebo MAC, protože je jejich zobrazení preciznější než u LCD panelů. LCD pSi neboli polysilikonová technologie je založena na propustnosti LCD panelů. Každý ze tří panelů tvoří jednu barvu obrazu ( obraz se skládá ze tří barev - červená, zelená, modrá - RGB ), v optickém hranolu se potom barvy složí a přes optickou soustavu vychází tento obraz ven. Tato technologie tedy není reflexní nýbrž polopropustná. LCD panely jsou vytvořeny z polysilikonových částic, které umožňují vysokou propustnost. I polysilikonová technologie se hodí pro počítačové znázornění, o něco více pak i na video, protože není tolik precizní a při nekvalitě video signálu dokáže tuto nekvalitu skrýt. O ostatních technologiích snad jen krátce. LCD technologie je předchůdcem LCD pSi. Rozdíl je ten, že kdysi se nepoužíval na výrobu LCD panelů polysilikon. CRT projektor je dnes spíše využíván pro okrajové spektrum projekční techniky, jako video projektor, protože zobrazení video signálu má stále nejlepší, avšak má celou řadu nevýhod od hmotnosti až po údržbu.